Tým Kennels´Favourite na 24hod jízdě
Ve dnech 21.7. - 22. 7. 2023 se v Letovicích uskutečnil vytrvalostní cyklistický závod Letovická 24h, jako součást charitativní sportovní výzvy Kolo pro Adama. Díky letité spolupráci SK-ČSV & spol. a Kolo pro Adama se vedle tohoto závodu uskutečnila 24hodinová štafeta trochu jiného ražení. Týmy ve složení pes, musher a doprovod mezi sebe vzali děti s handicapem. Naši tahouni byli u toho. Noční etapy ovládla Monika Mundilová se svojí partou „huskounů“ a přes den jezdili Markéta a Ondra s vlčím motorem Ralfem. Jak to asi všechno probíhalo a dopadlo? Svoje nadšení a radost sdílí Markéta.
Průběh trati
Pro psí posádky byla jiná trať než pro oficiální závodníky Letovické 24h. Start byl ze stejného místa, a to z fotbalového hřiště v Letovicích, ale po chvilce jsme z asfaltové silnice uhnuli do lesíka a tam začalo pravé dobrodružství, jak pro mushery, tak pro děti. Po zdolání stoupání do kopce, byla dobrodružná cesta dolů. Lesní cestu plnou kořenů střídal štěrk nebo klasická ,,polňačka“. Na závěr trasy jsme si všichni odpočinuli na rovné cyklostezce, která byla opravdu za odměnu. Ta vedla zpět do základního tábora.
Markéta, Ondra a Ralf na trati
Pro úvod bych ráda řekla, že jsem měla velké obavy z toho, co nás čeká. Sice jsme se s Ralfem už podobné akce zúčastnili, ale ne za přítomnosti dětí. Poprvé jsme měli táhnout handbike, poprvé jsme měli sebou doprovod a poprvé jsem musela věřit psovi na 100%.
Nejdříve jsme na trasu vyráželi kolem půlnoci, v tu hodinu se vydal pokyn, že děti se k nám přidají opět až ráno. Pro první jízdu tak trochu úleva, uf, uf. Měli jsme možnost vyzkoušet trasu, terén a reakce Ralfa na překážky kolem (cizí psi, cyklisté apod.). Noční zdolávání kopce byla celkem hračka. Po dešti bylo krásně chladno a Ralfík neměl problém jít v tempu dopředu. Celkově naše noční jízda byla spíše krásná projížďka lesíkem.
Ráno došlo na lámání chleba. K našemu týmu se přidal statečný chlapeček Davídek. S nadšením se seznámil s celou posádkou a bylo vidět, jak se na jízdu těší. A tak jsme jeli. Za mě má ten malý borec palec nahoru. Celou cestu si s námi povídal a skvěle se popral s řízením handbiku. Když jsme zdárně dorazili do cíle, měl Davídek úsměv od ucha k uchu. Pro náš tým nejkrásnější odměna na světě., ♥ když takovému malému človíčkovi můžete udělat radost.
Na odpolední jízdu se k nám přidal Dominik. Jako zkušený jezdec se hned opřel do „pedálů“ a projížďka s ním nám krásně uplynula. Na konci jsme se dočkali stejné odměny ve formě spokojeného pasažéra s úsměvem na tváři.
Naše parta nadšenců
Pár slov závěrem....
Myslím, že mohu mluvit za celý tým. Akci jsme si užili na 100%. Pro Ondru to byla úplně první zkušenost co se týká jízdy se psem a ještě v takovémto měřítku, jako je 24hodinová štafeta. K mému velkému překvapení se do toho zakousl a i když 15let na kole neseděl, odjel všechny 3 etapy s prstem v nose. O Ralfíkovi tolik psát asi nemusím. Je to veliký tahoun a jde do všeho, co si na něj panička vymyslí. Hlavně když je kvalitně nakrmen, jak jinak než granulkama pro sporťáky, zvládne cokoliv.
Oběma chlapcům patří velké díky. V nejhorší chvíli mne podrželi a svědomitě odtahali Davídka s Dominikem bez jakéhokoliv problému. Jsme rádi, že jsme se mohli stát součástí takového projektu. Přispět kilometry, udělat radost a strávit čas s lidmi, kteří mají srdíčko♥ na správném místě.
Letovická 24 je parta přátel jako je Monika a její polární express
Moniky tým se ujal dvou nočních etap, jednak kvůli tomu, že její „huskouni“ mají pořád Šediváčkovský kožíšek a přes den by jim bylo příliš velké horko, ale taky kvůli tomu, že Monča měla zdravotní problémy. U takovéto akce musí jít vlastní bolístky stranou, a tak Monika se i přes všechny překážky rozhodla přijet a odjet alespoň něco. Na první štafetu si vzala pasažérku Markétku. Markétka je malá, velice akční, usměvavá holčička. Je jí devět let. Jako deseti měsíčnímu miminku jí diagnostikovali rakovinu, a tak bohužel přišla o pravou nožku. Celou cestu s námi jela její maminka, která vyprávěla, jak Markétka lyžuje, chodí na balet a vlastně nic pro ni není překážkou. Je to hrdinka a my zíráme s otevřenou pusou! Markétka velice rychle pochopila co znamená „DŽÍ“ a „HOOO“ , a tak Monika byla chvílemi na trati zbytečná. Pejskové ji poslouchali, jako by s ní běhali celý život. Celou trasu s Monikou jako doprovod absolvoval Míra, a i díky němu jsme si celá parta užili hodně legrace. Atíček s Capri šli spinkat a na scénu přišel Arlo a premiéru měla mladá posila týmu Balinka. Tentokrát neměli malého sportovce, protože to bylo cca ve 3 ráno, a tak se na trasu vydali Monika a Kristýna. Cesta byla mnohem rychlejší, hezky se holky projely až na chvíle, kdy Monču tradičně bolelo koleno. Bez leteckého dne by to prostě nešlo. Návrat se konal se svítáním, trochu spánku a mazlící chvíle s Atrey, Arlo, Arwenkou, Balinkou a Capri. Děti za nimi chodily, drbkaly je, česaly a fotily se s nimi. Pejsci snědli asi kilo pamlsků a tím pádem byli všichni naprosto spokojení. Monča to má stejně jako já, je ráda, že může poznat partu kolem ČSV a spol. ,Pavla Kohouta a mnoho dalších skvělých lidí, díky kterým má možnost posouvat svoje hranice. Každá akce s nimi má dalekosáhlý přesah a to je víc než tisíc medailí! Vzkaz od Monči. „Děkujeme Vám♥ kamarádi. Je nám ctí.“
Autorky článku: Markéta Jakubcová a Monika Mundilová.
Fotogalerie akce. Kristýna Čermáková.