Kdy vyrazit na veterinu, co ošetřit doma a co mít vždy po ruce v psí lékárničce?

Jet, či nejet – to je, oč tu běží. Dilema, které zažil snad každý páníček. Kdy vyrazit na veterinu bez váhání a kdy ušetřit peněženku a čas sobě i veterináři? A víte, co byste měli mít vždy po ruce v domácí psí lékárničce? Pojďme se na to společně podívat.  

Každý majitel psa se již určitě setkal se situací, která vyžadovala akutní zásah veterinárního lékaře. Máme na mysli akutní úraz, krvácející zranění, hnisající ránu, zánět v uchu nebo třeba hnisavý výtok z očí. První dva stavy (tedy akutní úraz a krvácející zranění) spíše přenechejte veterinárnímu lékaři a co nejrychleji dojeďte na veterinu. Zbylé situace můžete při prvních příznacích ošetřit doma a do ordinace vyrazit hned poté. 

A teď trochu podrobněji…

První pomoc u psa

Mnozí majitelé již první pomoc u psa hravě zvládají, nebo v dané situaci jednoduše zavládne „selský rozum“ a logické uvažování. Při akutních stavech, jako je krvácející rána, je nutné zranění v první řadě zakrýt a zamezit dalším ztrátám krve.

Při podezření na zlomeniny, autoúraz, pád z výšky či jiná traumata se doma v žádném případě nesnažte situaci vyřešit sami a zvíře co nejrychleji dopravte na nejbližší veterinární kliniku nebo k vašemu veterinárnímu lékaři.

Akutní stavy patří VŽDY do rukou veterinárního lékaře. V článku se ale zaměříme spíše na neakutní stavy, které je vhodné začít řešit ještě před tím, než budete mít možnost se se zvířetem k veterináři dopravit. Jedná se zejména o hnisající zranění, výtoky z očí a onemocnění uší. 

Co dělat, když psovi teče z očí?

V první řadě je na místě zkontrolovat, zda oko není nějak mechanicky viditelně poškozené, například tržné rány na víčku či něco zapíchnutého v samotné rohovce – takové případy ihned řešte s lékařem. Pokud se vám zdá, že vašemu psímu parťákovi začínají lehce slzet oči, mohou pomoci výplachy pomocí čistících očních sterilních kapek – například tzv. borová voda, která čistí, vyplachuje nečistoty a zklidňuje.

Pokud zachytíte zánět spojivek v raném stádiu, někdy se můžete díky důkladnému čištění vyhnout antibiotikům. Pokud se ale rozvine zánět až do přítomnosti hnisavého výtoku a hnisavých ospalků, je nutné tento stav řešit na veterině, protože oči se mohou nenávratně poškodit. Někdy se hnisavý zánět spojivek může vyvinout opravdu rychle, třeba přes noc. Pak je vhodné oko prokapat, umýt hnisavé ospalky a vyrazit k veterináři.

Pes často klepe hlavou – co s tím?

Pokud pes klepe hlavou, pravděpodobně se bude jednat o zánět vnějšího zvukovodu, který je u psů snad nejčastějším problémem v rámci onemocnění. V psí lékárničce je tak vhodné mít jakékoliv kvalitní čistící kapky – např. s obsahem stříbra nebo chlorhexidinu, které mohou zabránit rozvoji horší situace a nebo pomohou alespoň v rámci případné terapie k toaletě uší.

Ze začátku můžete čistit dvakrát denně, poté podle pokynů lékaře. Rozhodně do uší neaplikujte žádné kapky, které vám nepředepíše přímo lékař. Vlivem ošklivého zánětu může být perforovaný bubínek – tento stav je nebezpečný a aplikace nesprávných ušních kapek může zvířeti spíše ublížit, než pomoci. 

Co s hnisavou ránou u psa

Dlouhodobé hnisavé rány vznikají spíše u venkovních koček, které se vrátí po několikadenní cestě domů v zuboženém stavu, ale i u psů můžeme narazit na situace, které byste měli řešit ještě před samotnou cestou k veterináři. Pokud si troufnete, jakoukoliv hnisavou ránu očistěte čistou gázou a naředěným jodovým roztokem Betadine (veterinární druh Alfadine), v poměru 1:10 – do barvy černého čaje nebo rumu. :)  Ránu tímto naředěným roztokem řádně ošetřete. Pokud se na takové ošetření sami necítíte, vyrazte rovnou na veterinární kliniku.

A co operační rány? Pokud se dobře hojí, není potřeba je nijak speciálně ošetřovat. Ovšem pokud mají zahnisané okraje nebo hnisavé krusty okolo šití (vždy, když si psi ránu sami lížou a ošetřují, což je nežádoucí!), opět můžete použít oplachy betadinou a při nejlepším kontaktovat veterináře, aby prodloužil terapii pomocí antibiotik.

Kdy bez váhání vyrazit k veterináři?

Prakticky vždy, pokud si nejste jistí, že ošetření rány doma sami zvládnete. V dalším případě, když zvíře odmítá přijímat potravu a je apatické. Hnisavé rány si žádají ošetření a aplikaci antibiotik a ty vám předepíše pouze lékař. 

Ošetření uší si také téměř vždy žádá veterinární prohlídku a nasazení adekvátních ušních kapek.

S pejskem také zajeďte na veterinu tehdy, když začne kašlat nebo opakovaně zvracet. Je potřeba rozlišit, zda se jedná o kašel infekčního původu, nebo o kašel, který souvisí se srdečními potížemi. 

Psí lékárnička: Co byste měli mít vždy doma?

• Dezinfekce – peroxid 3%, jodové roztoky (Betadine, Alfadin), hodí se na dezinfekci všech zranění, operačních ran a oděrek. Řeďte v poměru 1:10 do barvy černého čaje.

• Přípravky na alergii – požádejte svého veterináře o pár dávek antihistaminik, ideálně těch veterinárních (třeba Apoquel). Klasický lidský Zodac nebo Zyrtec na psy příliš neúčinkuje. Nezapomeňte se s lékařem domluvit na dávkování.

• Na oči – k výplachům oka, ošetření, zklidnění očního okolí nebo před aplikací antibiotických očních kapek se bude hodit borová voda, Ocuflash nebo třeba Ophtalmo-Septonex.

• Do uší – čisticí kapky s obsahem stříbra (Aurisal Forte Traumapet) nebo s obsahem dezinfekční složky chlorhexidin, která zklidňuje a dokáže v raném stádiu rozehnat zánět vnějšího zvukovodu. Správné kapky vám nejlépe doporučí váš veterinář.

• Obvazový materiál a kulaté nůžky – obinadlo, čisté gázy a coban (pružné obinadlo na důkladné krytí – dejte ale pozor na utahování, obinadlo hodně zaškrcuje).

• Probiotika – například Probican pastu anebo kvalitní veterinární doplňky

• Na průjem – pomůže třeba živočišné uhlí nebo Smecta, ale ideálně sáhněte po správném veterinárním přípravku, třeba veterinárních pastilkách PRO-VET Detoxin, které pomohou při zažívacích problémech.

• Na kašel infekčního původu – v klasické lékárně seženete třeba jitrocelový sirup bez cukru. Mimochodem, o tom, jak léčit psincový kašel, jsme sepsali do blogového článku.

• Přípravky na odčervení, proti blechám, klíšťatům a pinzeta na klíšťata – při výběru antiparazitik pro psa můžete vsadit na klasické obojky, pipety, šampony nebo speciální veterinární pastilky.

• Teploměr – tělesná teplota psa se za normálních okolností pohybuje od 38 °C do 39 °C. Pokud je teplota těla vyšší, může se jednat o bakteriální či virovou infekci. Oproti tomu nízká tělesná teplota kolem 36 °C může značit vážnější problém – např. metabolické selhání orgánů, šokové stavy a další.

• Proti stresu – sáhněte ideálně po veterinárních přípravcích. Třeba pastilky No stress od PRO-VET, které pracují se strachy a úzkostmi u psa (třeba na silvestra, před návštěvou veterináře a jiných stresových situacích).

 

TIP: Hledáte něco univerzálního za super kačky a na přírodní bázi?

Pak vás bude zajímat výhodné balení naší PRO-VET lékárničky. 

 

„Jsem nesmírně vděčná že jsem na tento produkt narazila!! Za nás můžeme doporučit. Mám pejska, který je neskutečný nervák a stresař, úžasný je, že to pejskovi chutná, baští to s chutí jako pamlsky a hlavně, díky těmto tabletkám zvládá stresové situace (větší vystoupení, silvestr, rámus, cestování), je uvolněný a neřeší nějaký stres a my se nadále můžeme věnovat tomu, co nás baví. 10/10 :)“
Recenze na přípravek No stress PRO-VET od Terezy Novotné, zákaznice Granule-eshop.cz. 

! UPOZORNĚNÍ: Nikdy nepoužívejte žádné lidské léky proti bolesti a zánětu typu – Paralen, Ibalgin, Brufen, Aulin, Nimesil a další! Hrozí akutní selhání ledvin i jater…

Co s sebou nosit třeba i na procházky?

Pokud máte psa alergika a vyrážíte s ním do lesa nebo na delší procházku po loukách, je vhodné s sebou mít antihistaminika od vašeho veterináře v přesné dávce, kterou vám předepíše. Rychlé podání zamezí rozvinutí alergických příznaků. Co se týče první pomoci při alergické reakci, nedoporučujeme psovi podávat humánní léky. Nebudou totiž stoprocentně fungovat.

Můžete s sebou nosit i čisté gázy a obvaz v případě náhodného tržného poranění – stačí vám pouze lehký obvaz pro cestu domů, na veterinární klinice dojde k důkladnému ošetření. 

Co dělat s prošlými nebo zbylými léky

V žádném případě nepoužívejte antibiotické otevřené oční či ušní kapky bez porady s veterinářem. Nikdy totiž nevíte, k jaké jsou přesné indikaci. To, že vašemu psovi pomohly poprvé, neznamená, že pomohou i podruhé a potřetí.

Vždy by měl veterinární lékař vydávat takové množství léků, které pacient spotřebuje. Zbytek léků by měl majitel odevzdat ne veterině. V dnešní době, kdy bojujeme se stále rostoucí nebezpečnou bakteriální rezistencí, je naprosto nezodpovědné nasazovat antibiotika, když tomu majitel či chovatel nerozumí, pokud nemá vystudovaný doktorát…

Autorky článku: Veronika Bejvl a Lucie Vostřelová