Čeká vás první krytí fenky a nejste si jistí, zda vše klapne tak, jak má? Obavy stranou – sepsali jsme pro vás článek, ve kterém se dozvíte všechny potřebné informace k prvnímu krytí, ke stanovení vhodné doby k páření a důležité informace k výživě březí feny. Prozradíme vám, jak poznáte, že začíná říje u feny, jak je toto období dlouhé a kdy je nejvhodnější doba k absolvování prvního ultrazvuku u veterináře.
Pojďme ale pěkně popořádku – od úplného začátku.
Fyziologie říje feny a zjištění vhodné doby ke krytí
Základem pro úspěšné krytí je stanovení té nejlepší doby, kdy dochází k ovulaci. U každé feny probíhá reprodukční cyklus odlišně, avšak většina plemen hárá jednou až dvakrát do roka. Tedy ve většině případů na jaře a na podzim.
To, že nastala ta správná doba, můžeme zjistit u fenky několika způsoby:
- pozorujeme přesný začátek říje od prvních dnů – zpravidla je to 13–20 dní v průměru,
- všímáme si příznaků souvisejících s říjí – kdy je fena svolná k páření (nastavování, ocas na stranu, zájem o psy),
- sledujeme změnu výtoku – z čistě krvavého se mění na světlý,
- laboratorní cytologické vyšetření – to je samozřejmě přesnější metoda než pozorování feny. Ve veterinární praxi jsou laboratorní metody hojně využívané, zkušený chovatel totiž nechce propásnout tu „zlatou“ chvíli. Doporučujeme si zjistit veterinární pracoviště, kde jsou schopni udělat toto vyšetření ihned, na počkání a ideálně i během víkendu, protože reprodukce nečeká :),
- stanovení hladiny progesteronu – zjišťuje se z krve (ideálně ráno, nalačno) a výsledek určí, v jaké fázi cyklu se fena nachází – respektive, kdy ovuluje. K zabřeznutí je potřeba správně určit vrchol ovulace, kdy dojde k vyplavení vajíčka, aby mohlo být spermií oplodněné.
Hladina hormonu je stanovena nejčastěji v jednotkách ng/mL („nanogramy“), kdy hodnota ovulace se pohybuje kolem 5-6 ng/mL. Pokud jsou hodnoty přes 15–20 ng/mL, dá se považovat ovulace za „propásnutou“. Pokud jsou naopak hodnoty nízké, okolo 0,8–2 ng/mL, je nutné vyšetření za 2–3 dny zopakovat a k ovulačním hodnotám se teprve „propracovat“. Některé mladé fenky mohou mít první fázi říje opravdu dlouhou, a tak je nutné chodit na kontrolní odběry častěji.
Jak na správné krytí psů?
Obecně platí, že je lepší vozit fenu za psem a krytí do 48 hodin opakovat (nechat fenu překrýt), aby byla vyšší šance zabřeznutí.
Když fena cestuje za psem, pes je v domácím prostředí, cítí se bezpečně a věnuje se tak pouze feně. Je důležité sledovat, jak fena na psa reaguje, protože pokud není vhodně stanovená doba ke krytí, mohou se líbánky strhnout v pěkné drama. Feny jsou někdy protivné a nechtějí si k sobě psa blíže pustit.
Pokud pes kryje poprvé, zkušený chovatel mu může pomoci. Někteří samci snesou, aby se jim "pomohlo" do feny proniknout, a některé to naopak odradí a sami poté odcházejí. Lze obecně říci, že pokud nedojde ke spojení přibližně do 3 hodin od příjezdu feny ke psovi, klesá výrazně možnost úspěšného krytí. V případě úspěšného svázání je vhodné obě zvířata uklidňovat a udržovat je v klidu, rozhodně je nenechávejte bez dozoru. Samotné svázání může trvat 20–30 minut, takže by si mohli oba hafani ublížit. S vyplněním krycích listů vám poradí samotný poradce chovu.
První kroky s březí fenkou
Při úspěšně načasovaném krytí je vysoká pravděpodobnost, že fena zabřezne. Můžete na ní pozorovat příznaky jako zvýšená chuť k jídlu a přibírání na váze, ale také nemusíte zpozorovat vůbec nic.
Po potvrzení březosti, kterou je vhodné provádět mezi 25.–28. dnem po nakrytí, je nutné začít fence věnovat trošku více pozornosti v rámci výživy a prevence. Je důležité zajistit březí feně a jejím nenarozeným štěňatům ty nejlepší podmínky. Kromě toho, že jí doma vytvoříte bezpečné a pohodlné prostředí k porodu, byste jí měli také poskytnout odpovídající nutriční péči, která podpoří zdraví její a jejích štěňátek, která jsou na kvalitní stravě závislá.
Krmení březí feny má své zásady
Výživa přizpůsobená potřebám březí feny má významný dopad na zdraví a kondici štěňat, proto je nutné dodržet některé zásady.
Zhruba v pátém týdnu březosti dochází k potřebě navýšení příjmu energie až o 10 % každý následující týden. V těchto týdnech (klidně i od 4. týdne březosti) je vhodné přejít na krmivo určené pro rostoucí štěňata či březí a kojící feny. Do té doby krmte, jak jste zvyklí. Jen si pohlídejte obsah bílkovin, který by se měl pohybovat okolo 26 %. Od 5. týdne navyšujte podíl kvalitních bílkovin v krmivu na 30 %.
TIP: Doporučujeme superprémiové krmivo Kennels' Favourite Adult dog, které je vhodné i pro březí a kojící fenky. Bohatou výživu dodají fenky svým nenarozeným štěňátkům také v granulích Puppy&Junior – pro malá a střední plemena, velká a obří nebo naopak velmi malá plemena.
Jak zvýšit krmnou dávku březí feně?
Krmná dávka na konci březosti by se měla navýšit o 25–50 % na den, oproti normální dávce dospělé zdravé nebřezí feny. Takže například fenka s váhou 15 kg by měla před porodem vážit něco mezi 17–19 kg.
Je vhodné rozdělit krmnou dávku do více porcí po menším množství. Optimální je krmit 2–3x denně zpočátku, poté od 45.–50. dne je vhodné četnost krmení ještě rozšířit – klidně až 5 dávek denně. Je to z důvodu snížené kapacity trávicího systému kvůli rostoucí děloze. Mohlo by totiž docházet ke zvracení bezprostředně po jídle. Krmivo by mělo být lehce stravitelné.
Pokud máte kvalitní granule (což většina svědomitých majitelů rozhodně má), tak není potřeba doplňovat žádné další doplňky stravy. Hlavně ne vápník… hned si prozradíme proč! Když už chcete doplňovat minerály, vždy ve vyváženém poměru, který vám doporučí veterinární lékař.
Energeticky příliš bohatá krmná dávka naopak může způsobit nadměrný růst plodů, což by mohlo způsobit potíže během porodu a zvýšit pravděpodobnost císařského řezu.
Nikdy zbytečně nesuplementujte samotný vápník! Kvalitní strava je základ…
Slyšeli jste o poporodní eklampsii? Takzvané odvápnění organismu po pravidelném doplňování vápníku? Že je to paradox? Bohužel není… A teď si vysvětlíme proč:
Pokud fena dostává před porodem vápník navíc, tělo si zvyká na trvalý přísun tohoto důležitého minerálu, začne se trošku „flákat“ a přestane si vápník mobilizovat z kostí. A to je problém, protože jinak si tělo metabolismus vápníku řídí samo, a celkem úspěšně. Pokud tento proces narušíme nadměrným příjmem, dojde pak k akutnímu odbourání a náhlému odvápnění feny (protože si tělo vápník samo nenashromáždí), což je životu ohrožující stav, který potřebuje urychlený veterinární zásah, jinak může fena do pár hodin uhynout.
Eklampsie se rozvíjí nejčastěji bezprostředně po porodu, ale příznaky mohou propuknout o pár hodin až dní déle. Laktací se ztrácí hodně vápníku v mléce, takže ztráty vápníku z těla mohou být vysoké a nástup příznaků celkem rychlý (zejména u miniaturních a malých plemen). Vrh pěti krysaříků představuje přibližně 20 % hmotnosti feny, zatímco vrh pěti štěňat velkých plemen pouze 5–7 %. Fena malého plemene musí tedy pro tvorbu a výživu svých mláďat vynaložit zhruba 3–4x více látek než fena velkého plemene. Totéž platí i pro tvorbu a výdej mléka. Proto jsou k rychlému vyplavení vápníku náchylnější miniaturní a malá plemena psů.
Autorky článku: Veronika Bejvl a Lucie Vostřelová