Gastroenteritida neboli zánětlivé stavy trávicí soustavy u psů a koček jsou pro veterináře, dá se říci, každodenním chlebem. Tato infekční nemoc se rozšiřuje zejména na jaře a na podzim a váš chlupatý parťák se pak často nevyhne antibiotické léčbě. Pojďme se podívat, jak takové zánětlivé onemocnění střev i žaludku vzniká, zda mu můžeme zabránit a jak ho správně vyléčit. Poradíme, jak udržovat zdravý trávicí aparát i u citlivých mazlíčků a doporučíme vhodnou dietu. Tak pojďme na to!
Jaké jsou příčiny vzniku zánětu žaludku a střev (gastroenteritidy)?
Z možných příčin je nutné zdůraznit například parazitární infekce, pozření zkažených potravin (velmi častý „nájezd“ do odpadkového koše a pozření všeho možného), změny ve střevní mikroflóře, změna potravy, alergeny v potravě. Z těch dalších problémů, které mohou být příčinou podobných příznaků, jsou to také onkologické procesy, genetické poruchy nebo akutní neprůchodnosti střev.
TIP: Je váš pejsek tak trochu chodící popelnice? Mějte pro každé případy po ruce přírodní pastilky De-Toxin PRO-VET, které chlupáčovi uleví při střevních potížích nebo otravě jídlem či jinými toxiny. Anebo si rovnou pořiďte kompletně vybavenou psí lékárničku, kde kromě De-Toxinu najdete zásobu tabletek na stres, bolavé zoubky a jiné neduhy.
Gastritida, enteritida, kolitida a gastroenteritida: Jaký je rozdíl?
V případě, že pes či kočka „pouze“ zvrací a infekce nepostihla střevní sliznici, označuje se onemocnění jako „gastritida“. V případě, postižení střev a výskytu průjmu (bez zvracení), tento stav označujeme jako „enteritida“. V případě výskytu hlenu ve stolici je velice pravděpodobné, že je podrážděné tlusté střevo – v tomto případě mluvíme o takzvané „kolitidě“. Souhrn všech příznaků označujeme komplexně právě jako „gastroenteritidu“.
A víte proč, jen tak pro zajímavost? Vše je odvozeno od latinského pojmenování orgánů:
- Střevo – enteron → enteritida – zánět střev
- Žaludek – gaster → gastritida – zánět žaludku
Jak poznám, že má pes gastroenteritidu?
Mezi běžné příznaky patří průjem akutního rázu nebo chronický (cyklicky se opakující). Stolice může být různé konzistence, od kašovité přes vodnatou, a může mít několik příměsí, jako je hlen či krev.
Dále se vyskytuje u psů i koček zvracení (také může být přítomna krev, v tom případě jsou zvratky v nádechu do růžových odstínů). Velmi častá je zvýšená plynatost střev i žaludku. Bolesti abdomenu (části trupu pod hrudníkem), které jsou dobře patrné při nahrbeném postoji čtyřnohého zvířecího parťáka. Nechutenství a odmítání potravy je doprovodným příznakem, který by se po zaléčení měl do pár hodin až dní srovnat do normálu.
Jakou mají záněty trávicího traktu prognózu? Hrozí nějaké komplikace?
Většinou jsou tyto infekční stavy dobře řešitelné, ale pouze v případě, že jste svědomitý majitel a nenecháte svého miláčka trápit doma několik dní, než s ním navštívíte veterinární ordinaci. Čím dříve, se tyto stavy léčí, tím lepší je prognóza a rychlejší rekonvalescence.
„Někteří majitelé jsou důslední a opravdu navštíví veterinu ihned při prvním příznaku zvracení či průjmu. Tyto stavy mají rychlou odezvu na léčbu a velmi pravděpodobně se takovýto pacient do 2–3 dnů zotaví bez újmy na zdraví. V takových případech neočekáváme žádné komplikace.“
Veronika Bejvl, veterinární sestra
V opačném případě zvíře trpící několikadenním profúzním průjmem a zvracením i s příměsí krve, je dehydratované a jeho návrat do normálního fungování potrvá o několik dní déle. V těžších případech, kdy je zvíře unavené až apatické a nechce přijímat potravu, je na místě hospitalizace a kontinuální infuzní terapie s podáváním adekvátních léků.
Jak se tyto záněty léčí? Zvládneme léčbu doma?
Ve většině případů se aplikují léky na zklidnění zažívání, překyselení žaludku a proti zvracení. V prvních dnech je nutné tyto léky aplikovat injekčně, protože v podrážděném žaludku by neudělaly svoji službu a dost pravděpodobně by je zvíře vyzvracelo. Na tabletky se přechází až v momentě, kdy zvíře začne přijímat potravu a přestane zvracet.
V případě lehčí formy může léčba proběhnout bez podání antibiotik, ale většinou se bez nich opravdu neobejdeme. Velmi vhodné je podávání kvalitních probiotik již během antibiotické léčby. Doporučuje se probiotika podávat i 7–14 dní po dobrání antibiotik, zvláště u citlivých pacientů.
Léčba se vždy zahajuje u veterinárního lékaře, a následně pokračujete doma sami, ideálně gastrointestinální dietou a následným podávání léků.
Naše „tlapkové“ doporučení
V případě problémů s trávením nebo akutních průjmů by měl váš mazlíček dostávat do bříška speciálně upravenou dietní stravu. Doporučujeme sáhnout po veterinárních granulích Intestinal od PRO-VET – pro psy nebo pro kočky. Jsou vhodné pro dlouhodobé užívání, obsahují probiotika i prebiotika, vysoce kvalitní a snadno stravitelné bílkoviny a důležité vitamíny a živiny. Zotavují tak střevní sliznici a nedráždí zažívaní.
Pokud chcete svému domácímu mazlíčkovi přidávat probiotika zvlášť (jejich předávkování hrozí jen ve výjimečných případech a při několikanásobném překročení dávkování), můžete sáhnout po preparátu Probican pasta nebo Fortiflora.
V případech, že si nejste jistí, zda za špatným zažíváním není třeba toxický problém, můžete vyzkoušet náš PRO-VET De-toxin 135 g, pastilky, které fungují jako živočišné uhlí a urychlují vylučování toxických látek z těla a zabraňují jejich vstřebávání.
TIP na čtení pro starostlivé páníčky: Váháte, kdy se svým pejskem raději rovnou vyrazit na veterinu a co naopak levou zadní tlapkou ošetříte sami doma? Mrkněte na článek od veterinární sestry Veroniky Bejvl.
Autorky článku: Veronika Bejvl , Lucie Vostřelová.